9.
kapitola
Postmoderna
HLAVNÍ MYŠLENKY:
POSTMODERNA dnes poskytuje podobný podnět ke změnám v přístupu k Písmu,
jako před 500 lety Lutherovi poskytla RENESANCE,
ale ve zcela nových a nečekaných souvislostech.
Postmoderna je kulturní fenomén a ne filosofie.
Současná mládež se zcela určitě neřídí žádnou filosifií, nic takového nečte
a přesto se zcela spontánně sama od sebe chová posmoderné.
Křesťané mají vice než jiní lidé tendenci sklouzávat do zaběhnutých klišé
a obsahově strnulých, prefabrikovaných (zabalených) pojmů a výroků,
zděděných tradicemi po svých předcích
Boží pravdy Písma v detalech probleskují
jak do současného konzervativismu (nepsaný obecný mravní zákon),
tak i do posmodernismu (autentičnost a odpor k ideologickým frázím)
Křesťané se orientačně mohou zajímat o jakoukoliv filosofii
(pokud nepřekračuje zakázanou hranici okultismu),
ale žádné by neměli uvěřit, bevi se na ni spoléhat.
Každá filosofie v důsledku vede k ideologii a každá ideologie je jako modla.
10.
kapitola
Autentický život
HLAVNÍ MYŠLENKY:
Pojem "život" zahrnuje dva různé jevy (fenomény):
Za prvé život v prostoru jako biologická "živost" těla
a za druhé život v čase jako "žiti" v autentickém prožívání
Současná postmoderní doba
se soustřeďuje převážně na oblast "sebeprožívání",
s důrazem na intenzitu okamžitých emocionálních
a často i mystických prožitků.
Neboť Zákon byl dán skrze Mojžíče,
milost a pravda se stala skrze Ježíše Krista
Jan 1:17
Postmoderní umení chápe dnešek
Jako zpřipitoměnou budoucnost minule modernosti.
Utopické iluze moderní avandgardy
jsou nahrazovány rituálem autentických událostí.
Minulost zklamala současného postmoderního člověka
ve všech nabídkách lepších budoucností,
které již dávno měly nastat.
Rýsují se tři polohy duchovní identity:
život podle skutků housenka - pozemský level
život pod milostí - kukla - level proměny
a život v Kristově idenitě - motýl - beveský level
Autentický život v Kristu
je životem v paradoxech
Nežiji už já, ale žije ve mne Kristus.
Gal. 2:20
Zemřeli jste a váš život je skryt spolu s Kristem v Bohu.
Kol. 3:3
Jak ale žít svou vlastní smrt, nebo jak zemřít sám sobě, když stále žiju?
Milost je principielně nespravedlivá.
Milost je tedy také paradoxem,
který je ovšem emocionálně lidsky přijatelný
i bez náročných intelektuálních úvah
Máme tedy tu milost nerozumět paradoxu milosti
a přitom v něm právě díky této mlosti být a zůstávat.
Level PROMĚNY se už netýká jen přechodu z mínusu do nuly, to by bylo málo,
ale i přechodu z nuly do plusu do vyššího patra existence.
Toto vyšší patro se tudíš netýká jen morálky, ale též nadpřirozených věcí.
Podobně jako MILOST nezrušila platnost ZÁKONA,
tak ani autentickÝ ŽIVOT V KRISTU neruší platnost MILOSTI dané kvůli HŘÍCHu,
neboť bez ní by tento autentický ŽIVOT nebyl možný.
